Dvojník. Nétička Nezvánova a Malinký Hrdina

Když dospěl k takovému vážnému přesvědčení, pan Goljadkin křečovitě sevřel oči, jakoby želel nedávného snu a přál si vrát ho na minutku. Ale za minutu jedním skokem vyšvihnul se z postele, věrojatně proto, že padl konečně na tu ideu, kolem níž se otáčely dosud rozptýlené, v patřičný pořádek ještě nepřivedené myšlénky.

Goljadkin Sr. squeezes his eyes shut — wishing to return to the dream a minute — then springs up in one jump, because an idea has finally organized his scattered thoughts: this is the engine that drives the doubling plot across 13 chapters; plot 78.

S tímto člověkem spřátelil se můj otčím. Přátelství toto bylo nevysvětlitelné a divné, neboť nikdo nespozoroval, aby se byl sebe méně změnil ve svém chování po příkladu svého druha

Stepfather Jefimov (clarinetist) and the deceased Italian kapelník — the odd-couple friendship that drives the inheritance plot; B. the violinist + Countess are layered as witness-figures; cast 84.

Tu se přihodil zcela neočekávaný případ... Dvéře do sálu se otevřely s hlukem a na prahu se objevil takový člověk, že pouhý pohled na něho zmrazil pana Goljadkina. Nohy jako by mu byly přirostly k zemi. Výkřik ani se nevydral z jeho stísněných prsou.

The ball-scene door-opening freezes the protagonist — 'a scream could not even escape from his oppressed chest' — and the tempo spikes; pace 76.

Ačkoliv rozespalá, blikavá a hodně oplešivělá podoba, jež se odrážela v zrcadle, měla tak bezvýznamné vlastnosti, že na první pohled neupoutala k sobě ničí výhradné pozornosti, nicméně — jak se zdálo — držitel její zůstal úplně spokojen vším tím, co uviděl v zrcadle.

The Czech period rendering of the sleepy, bald, "insignificant" reflection — and "its owner was quite content" — preserves Dostoyevsky's 1846 absurd-ironic tone exactly; Hrubý keeps the original's mock-Civic-Register register; prose 90.

šerý podzimní den, kalný a špinavý, tak zlostně a s takou kyselou grimasou nahlédl k němu skrze matné okno do světnice, že pan Goljadkin nijakým způsobem už nemohl více pochybovati, že se nenachází v nějakém báječném carství, nýbrž v Petrohradě, ve hlavním městě, v Šestilávočné ulici, ve třetím patře jistého velmi velikého, pevného domu,

The grey autumnal day looking in through the frosted window — the city is named (Petersburg, Šestilávočná ulice) and numbered (third floor of a sturdy house); world 86.

Bylo bez mála osm hodin z rána, když se titulární rada Jakub Goljadkin probral z dlouhého spánku, zívnul, protáhl se a otevřel konečně úplně své oči. Ostatně asi dvě minuty ležel nehybně na své posteli, jako člověk ne-zcela ještě přesvědčený, probudil-li se, či spí-li ještě, bdí-li a je-li skutečnost vše to, co se nyní děje vůkol něho, či jest to pokračování jeho zmotaných snů.

The titular councillor Jakub Goljadkin lies still for two minutes "not entirely convinced whether he is awake or still dreaming" — a hook that frames the entire 1846 doppelgänger premise; hook 84.

Dědictví záleželo z černého fraku, bedlivě šetřeného nebožtíkem, který se stále ještě nadál, že nalezne místo, a pak z houslí na pohled zcela obyčejných.

The Italian kapelník's estate consists of a single black frock-coat and a pair of unremarkable-looking violins — a musical/mystical inheritance-object that prefigures the 'Idiot's' Ippolit painting and the 'Brothers Karamazov's' bundle-of-money motifs; innov 89.

samotu. Hlava má pracovala s jakýmsi chorobným napjetím; byla

The 1849 fragment cuts off mid-sentence at the involuntary-memory scene — the classic Dostoyevsky 'cataract' break; ending 79.